od mistra Tung Ying Chieh

- Tai chi chuan je vnitřní bojové umění. Síla vzniká v kostech. Akumuluje se ve svalech a šlachách. Nepotřebujeme posilovat. Prohloubením či, získáte pevnou kostru. Tím že odvrátíte neklid a zbytečnou námahu, budete moci jít svojí přirozenou cestou a zdokonalovat vrozené schopnoti. Je to práce na návratu ke kořenům a k původnímu zdroji.
-Jsou tři hlavní body, které je nutno dodržet při cvičení. Přítomnost ducha, mysli a správný postoj. Jestliže je postoj správný, a jestliže jsou přítomny i duch a mysl tam, kde mají být, uděláte velký pokrok. Každým dnem budete cíti rozdíl. Měli bychom se naučit pociťovat tyto rozdíly.
-Jestliže ale postoj není správný, pak duch a mysl chybí. Bude to vypadat jako vaření v prázdné hrnci. Ani po letech nebute úspěšní.
-Během cvičení dýchejte přirozeně. Nenuťte se dýchat zhluboka.Po nějaké době se vaše taj chi stane přirozeným a současně se automaticky srovná dýchání.
-Mít uvolněná ramena a lokty, znamená nezadržovat sílu v ramenou. Je potřeba aby síla přešla až do přední ruky. Zablokovaná ramena a těžké lokty brání přeci čilosti, účinnosti a tak celkové akrobacii.
-Zavěste temeno a podsaťe zadek. Aby se vám podařilo zavěsit temeno, musíte držet hlavu přirozeně. Když podsadíte zadek, či bude stoupat atomaticky. Aby jste získali sílu, hrudník musí být prázdný, ale nevipínejte příliš hrudník nebo nemějte zase příliš rovná záda.

-Cvičení by se měli provádět třikrát: porvé pro uvolnění svalů, podruhé kvůli opravě pohybů a po třetí kvůli koordinaci mysli a pohybu. Pokaždé když cvičíte by se měli dodržovat tyhle tři zásady: 1,uvolni svaly 2,urovnat postoj 3,soustředit se více na mysl a duchovní rozměry cvičení. Když bude ovládat všechny pohyby, duchovní podstata se dostane na povrch. Zdoho vyplívá zdokonalování.
-Citlivost dovoluje dosáhnout síly. Té dosáhnete vytrvalým cvičením tou shou (tlačící ruce). Při tomhle cvičení se nesnažde toho druhé přeprat, ale pocítit energii.

Styl pěti zvířat Toto cvičení prospívá zdraví. Patří do stylu Hung kuen hung gar kung fu. Tygr Je obecně znám pro svojí velkou sílu, kterou také používá v boji. Jeho údery jsou velice nebezpečné někdy i smrtící. Adept cvičící styl tygra dosahuje velké síly, posiluje si kosti a zpevňuje šlachy. Také zpevňuje držení formy těla. Při cvičení jsou jeho techniky a údery velmi silné, dokáže ale i silné rány přijímat. Fu- jao zvané též tygří dráp(drápy), jsou v boji také dost nebezpečné. Drak Legendární zvíře, které podle legendy přichází z moře, čínský drak nechrlí prý oheň. Požívá velice silné a tvrdé údery. Pohyby tygra jsou rotující. Využívá ve velké míře vnitřní energii(Čchi). Had Vyžívá mrštivé údery, které jsou směřovány na tlakové body nepřítele. Při cvičení hada je důležité mít uvolněné tělo, čím více je tělo uvolněné, jsou údery více mrštící. Jako každý styl používá vnitřní energii. Had své tělo stahuje do kruhu, to mu umožňuje rychle vyrazit v před. Jeřáb Cvičení jeřába zpevňuje kosti prstů, jeho údery a bloky křídly udržují protivníka v dostatečné vzdálenosti. Velice často se používá úder zobáku. Leopard Lehký pohyb, silné útoky a velké stabilita jsou pro leoparda přednosti. Údery a kopy jsou krátké, často mířené na slabiny, ale velice tvrdé. Cvičením dosáhnete vynikajících reakcí

Co je vlastně čchi

ČCHI [QI]

Čchi (pro něž neexistuje na západě adekvátní výraz) je energie. Je obsaženo v nebi, zemi a ve všem živém, co je kolem nás i v lidech samotných. Protože pojem čchi je velmi široký, byl rozdělen na tři části: Nebeské čchi (tchien-čchi), které mají Nebesa (obloha nebo vesmír) a je tvořeno silami, které nebeská tělesa uplatňují vůči Zemi (např. sluneční svit, měsíční svit a měsíční přílivové vlny). Země má Zemské čchi (ti-čchi), které je ovlivňováno Nebeským čchi. Lidstvo má lidské čchi (žen-čchi), které je ovlivňováno Nebeským a Zemským.

Za starých časů Číňané věřili, že je to Nebeské čchi, které kontroluje počasí, podnebí a přírodní pohromy. Když toto čchi nebo energetické pole ztratí svoji rovnováhu, snaží se samo vyrovnat. Pak musí vítr vát, déšť padat, vyskytnou se i hurikány, aby Nebeské čchi dosáhlo energetické rovnováhy. Nebeské čchi také ovlivňuje lidské čchi a věštění a astrologie jsou pokusy toto vysvětlit.

Pod Nebeským čchi je Zemské čchi, které je jím kontrolováno a ovlivněno. Například příliš mnoho deště způsobí, že se řeka rozvodní nebo změní svoji dráhu. Bez deště umírají rostliny. I Zemské čchi se musí vyrovnávat, jinak se vyskytnou pohromy - třeba zemětřesení. Působením Zemského čchi na člověka se zabývají učitelé geomantie (feng-šuej-š').

Také každá rostlina a živočich mají své vlastní pole čchi, které se vždy snaží vyrovnat. Když jakýkoliv život ztratí svoji rovnováhu, onemocní či dokonce zemře.

Čchi-kung, kterým se na těchto stránkách převážně zabývám, zkoumá především čchi člověka (lidské čchi). Je třeba si ale uvědomit, že to je ovlivňováno Nebeským a Zemským. Teprve je-li člověk s těmito dvěma v harmonii (čili je v harmonii s přírodou, s TAO), může prospívat a dlouho žít. Právě čchi-kung se zabývá touto harmonizací.

Koordinace chuej- jinu a konečníku

Při cvičení čchi-kungu je důležitá strategie koordinace pohybu bodu chuej-jin a konečníku.

Tato strategie je velmi jednoduchá: jestliže provádíte buddhistické dýchání, pokaždé, když se nadechujete, jemně roztáhněte svůj chuej-jin a konečník; když vydechujete, vtáhněte je jemně nahoru. Jestliže provádíte taoistické dýchání, pohyb chuej-jinu a konečníku je obrácený: když se nadechujete, jemně je vtáhněte nahoru, a když vydechujete, jemně je vystrčte ven.

Lze si to zapamatovat tak, že pokaždé, když břicho klesá, vtahujete svůj chuej-jin a konečník nahoru, když se břicho zvedá, jemně vystrčíte chuej-jin a konečník ven. Obojí se musí provádět jen velmi lehce a uvolněně, při silném sevření svalů nemůže čchi dobře proudit.

Tímto cvičením se umožňuje čchi, aby lépe proudilo mezi Řídící cestou a cestou Početí. Proto je tato strategie nezbytná především při cvičení nej-tan čchi-kungu (při meditaci vsedě), při waj-tan čchi-kungu a tchaj-ťi-čchüanu je ale důležité provádět ji také (podporuje cirkulaci čchi celým tělem).

Toto cvičení zvedání a snižování konečníku se nazývá sung kang a pi kang (uvolnění a uzavření konečníku).

10 hlavních primcipů tai chi chuanu

Zatím je jenom napíšu. Rozeberu je jindy.

1. Buď prázný a čilý.

2. Lehce vtáhni hrudník vytáhni záda.

3. Uvolni pas.

4. Rozlišuj mezi plným a prázdným.

5. Nechej poklesnou ramena a lokty.

6. Používej mysl a ne sílu svalů.

7. Spoj vysoké s nízkým.

8. Spoj vnitřní z vnějším.

9.Navazuj pohyb bez přerušení.

10. Pátrej po klidu uvnitř pohybu.

Kung fu opice vzniklo pravděpodobně z kung fu tygra. (V nějaké rodině co tygra cvičila) Šlo o to aby tygr mohl bojovat s opicí. Takže opice vs tygr. Nicméně škrábání, kousání a křičení tohoto zvířete jsou využity v plné míře. Nízký postoj je velmi důležitý, aby taky ne. „Tekutý“ pohyb a oslnivá rychlost jsou také charakteristické. Co se týká forem je jich asi deset, třeba opice na pastvě nebo opice hrající si s míčem na provázku.

Kung fu leoparda pravděpodobně začalo vznikat ze stylu pantera(ten zase s tygra). Bylo to sestrojeno jako podsystém a využívá rozvinutou rychlost a sílu, která je typická pro tygří styly. To že vychází z tygra však neznamená, že je to stejný styl. Využívá jiné útoky a má odlišnou strukturu pohybů.
Ačkoliv řetěz, bič jsou občas používané zbraně, hlavní je leopardí pěst, je to pěst s nataženými prsty dopředu a s články ohnutými do dlaně. Cvičí se třeba tibetský sněžný leopard.

http://magie.unas.cz/

Čínské kung-fu

Čínské kung - fu má dlouhou historii; prošlo tisíciletým vývojem, překonalo hranice mnoha vládnoucích dynastií a bylo neustále zdokonalováno. Postupem času se dotvořil cvičební system, který v sobe nese rozvíjení zdraví, sebeobranu, předváděcí i další funkce. Čínské kung - fu je bojovou technikou i teoretickým systémem, jedinečným produktem tvořivosti čínského národa. Je prastarou částí čínské kultury a dobylo si věhlas a uznání po celém světě. Styly Shaolin quan (Šao-lin čchuan) a Tai ji quan (Tchaj-t’i-čchuan) se dnes rozšířily do celého světa a všude jsou perlou mezi tělesnými aktivitami. Historie čínských bojových sportů wushu má dlouholetou tradici. Staří Číňané se zdokonalovali ve wushu pro službu v armádě a používali je v boji. Vědecky je dokázáno, že cvičenci wushu mají celkově lepší duševní a fyzickou kondici než ostatní a jsou odolnější proti nemocem.

Shaolin

Styl Shaolin je nejstarším a nesmírně bohatým stylem wushu. Vznikal v klášteře Shaolin v provincii Henan. Styl Shaolin je specifický, pohyby jsou tvrdé a plné síly, útok i obrana jsou propracované. Prakticky je velmi dobře aplikovatelný. Techniky se vyznačují přímočarostí a rychlým rytmem, střídaní tenze a uvolnění je výrazné. V sestavách dominuje tvrdost, energie qi je řízena myslí. Sestav stylu Shaolin je mnoho a rovněž rejstřík zbraní je bohatý: krátké zbraně jako šavle, meč, dýka,..., dlouhé zbraně jako např. kopí, hůl, sudlice, halapartna, srpovitá sudlice... dále z párových zbraní je to pár mečů, pár šavlí, pár bičů, pár háků, pár sudlic, kopí se dvěma hroty, šavle s bičem atd. K měkkým zbraním naleží třidílná tyč, devítičlánkový bič, čepel na provaze, měkká hůl. Cvičení ve dvojicí zahrnuje boj beze zbraní a se zbraněmi. Sestavy Shaolin se již rozšířily do celého světa. Dahong quan (Ta chun- čchuan), Xiaohong quan (Šiaochun-čchuan), Tongbi quan (tchunkpi- čchuan), což lze do češtiny přeložit jako Styl sedmi hvězd, Černý drak vychazí z moře, Šestero harmonizování, Osmnáct rukou. Shaolin je typický svými kopy, údery a shozy, jeho cvičením se upevňuje síla, získává zručnost a učí zvládat bojové situace.

Označení metod Nan Quan a jejich územní rozložení v Číně.

Nan Quan (čti nan čchuen) je jedním ze směrů čínského wu shu. Ve
všeobecném rozdělení stylů čínského bojového umění se vyskytují obecné
pojmy "Severní noha" a "Jižní ruka". V Jižním stylu tedy převládají
ruční techniky. V Jižním stylu shaolinského kung fu existuje mnoho
podstylů.

Rozdělují se například podle územního umístění jako je Hu Nan

Nan Quan (jižní pěst) který specifikují čtyři slavné rodinné styly:

Wu Jia Quan (Mou Ga Kyun ),
Hong Jia Quan (Hung Ga Kyun ),
Xue Jia Quan (Sit Ga Kyun),
a Yue Jia Quan (Ngok Ga Kyun).
(názvy jsou v přepisu mandarínské obecné čínštiny pinyin a v závorce je
vždy výslovnost v kantonském dialektu pozn. aut.)

Jižní pěst provincie Hu Bei obsahuje pět slavných škol:
Hong Jia (Hung Ga),
Yu Jia (Yu Ga),
Sun (Syun Ga),
Kong Jia (Hung Ga) a
Zi Jia (Ji Ga)

Slavné styly provincie Guang Xi jsou:
Zhou Jia Quan (Jau Ga Kyun) ,
Tu Long Quan (Tou Lung Kyun) a
Xiao Ce Da (Siu Chaak Da).

Ve Fu Jianu jsou to:
Wu Zu Quan (Ng Zou Kyun),
Bai He Quan (Baak Hok Kyun-styl bílého jeřába),
Qing Long Quan (Cheng Lung Kyun-styl mladého draka)
a Mei Hua Zhuang Quan (Mui Fa Jong Kyun-styl švestkového květu).

V provincii Jiang Xi je populární Hu Quan (Fu Kyun-styl tygří pěsti) a v
provincii Si Chuan zase styl Yu Quan (Yu Kyun).

Provincie Guan Dong má pět slavných rodinných stylů:
Hong Jia (Hung Ga),
Liu Jia (Lau Ga),
Cai Jia (Choi Ga),
Li Jia (Lei Ga) a
Mo Jia ( Mok Ga)

Mezi další populární styly Nan Quanu patří také Cai Li Fo Quan (Choi
Lei Fat Kyun), Hu He Shuang Xing Quan (Fu Hok Seung Ying Kyun- dvojitá
forma tygra a jeřába), Xia Jia Quan (Hap Ga Kyun), Bai Mei Quan (Baak
Mei Kyun), Yong Chun Quan (Wing Chun Kyun), a Nan Zhi Quan (Naam Ji
Kyun) .
Všechny tyto styly jsou stejně naplněny ocelovou silou, stabilními
postoji a obsahují velké množství ručních technik i vrchních pohybů.
Použití úderové síly musí mít zvukový efekt a imitace věrně
napodobuje skutečnost. Kryty a údery spojují myšlenku se silou a prudké
výdechy koncentrují qi.
Orientovat se v nepřeberném množství jižních shaolinských stylů je velmi
těžké.
V poslední době byly kombinací nejpoužívanějších technik Nan Quan
Čínskou asociací wu shu vytvořeny nové sestavy pro soutěže, aby byla
možnost bodového ohodnocení pro soutěže v sestavách. V každém případě je
možné studium doporučit zejména mladým a vytrvalým studentům.

Chen Tai ji quan

Styl Chen Tai ji quan vznikl v čínské provincii Henan. Zakladatelem byl mistr z konce dynastie Ming a počástku dynastie Qing (Čching) jménem Chen Wang Ting. Rodina Chen udržovala svůj styl pouze v rozsahu příbuzných a blízkých osob. Čtrnáctou generaci mistrů rodu Chen reprezentoval Chen Chang Xing (Čchen Čchang-sing), který vytvořil současně dvě sestavy stylu Chen, které předal synovi Chen Gen Gyun (Čchen Kengjun). Další žák Yang Lu Chan (Jang Lu-čchan) se zasloužil o rozšíření stylu Tai ji quan po Číně, a tak stál u zrodu dalších čtyřech hlavních stylů Tai ji quan: Yang (jang), Wu (Wu), Wu (Wuu) a Sun.

Praktické zkušenosti i vědecké výzkumy ukazují, že časté cvičení Tai ji quan má příznivý vliv na nervy, krevní oběh, činnost srdce, reguluje dychání, zlepšuje metabolismus, procvičuje svalstvo a uvolňuje klouby. Cvičit lze ráno i večer na otevřeném prostranství nebo jen doma na jednom či dvou čtverečních metrech.

Co je vlastne Tai ji? Je to sjednocení sil Yin a Yang, harmonizaci nebe a země. Tai ji quan je pohybem v klidu, v pohybu se usiluje o klid, prostřednictvím dýchání klesá qi do bodu dan tian (tan-tchien), myslí se vede qi, dále vede pohyb těla. Síla qi, o kterém hovoříme v Tai ji quan, je odlišné od qi, o kterém hovoříme v qi gong (čchi-kung). U qi gong rozlisujeme tvrdý a měkký qi gong. Qi v Tai ji quan je usilováním o klid v pohybu a o pohyb v klidu. V shaolinském kung-fu se používá tvrdý qi gong, např. drcení kamene dlaní nebo přeražení kamene hlavou, a statický qi gong, např. qi gong v sedu. Tai ji quan nemá přímé pohyby, je v něm hebká pružnost, pohyby nahoru a dolů, vně a dovnitř jsou prováděny rotací, v pohybu se střídá prázdnota a plnost, celé tělo, každý kloub, je propojené.

Jak je možné ovládnout cvičení Tai ji quan? Nejprve se oprostit od spěchu a neklidu, při studiu Tai ji quan nelze spěchat. Dále je třeba naučit se správným postojům. Tělo se dělí na tři zóny: hlavu, trup a nohy. Hlava je přirozeně vzpřímená. V pohybu dominuje ruka, oči sledují prostředník, ústa jsou zavřena a zuby u sebe, jazyk spočívá na bodu uprostřed horního patra, dýcháme nosem. Uši naslouchají pohybu za zády, šíje je uvolněná, nikoli strnulá. Při pohybu se nesmíme klátit, naklánět, mít neuspořádané myšlenky. Pas je důležitý, protože je osou pohybu. Nohy: hýždě jsou uvolněné, nohy střídají prázdnotu a plnost v postojích luku, jezdce a prázdného postoje.

Tai ji quan nejenom léčí, ale je především způsobem boje. Pro svoji proměnlivost, tvrdost v měkkosti, vypestování schopností v boji ihned po doteku soupeře správně reagovat, je oblíbeným stylem na celém světě.